Na Bílou sobotu, kdy si připomínáme, že Ježíš je v hrobě a spolu s učedníky prožíváme drama prázdnoty a nejistoty, se v našem kostele se scházíme ke zpívané Modlitbě se čtením spojenou s ranními chválami. Po nich pokračuje adorace u Božího hrobu v Útěchové kapli. Během dne se zde vystřídají mnozí farníci, společenství a jedna dopolední hodina patří také rodinám s malými dětmi. Ač je na Bílou sobotu svatostánek prázdný, o kostele se to do pozdního oběda říci nedá. Probíhá zde nácvik liturgie na Velikonoční vigilii s průvodem ministrantů a jejich úkoly, příprava paškálu, sundávání oltářního plátna, kterým byl zakryt hlavní oltářní obraz na znamení smutku.Na děkanství schola pilně nacvičuje zpěvy a ministranti zdobí malé paškálky pro vigilii k obnově křestních slibů, připravují dřevo na oheň. Přípravu kostela pak završí květinová výzdoba, přípravu fary na ranní snídani chystáním stolů a kávovarů.
