O víkendu 12. až 14. ledna proběhla duchovní obnova pro muže z našich farností. Do kláštera na hoře Matky Boží v Králíkách se nás sjelo 27 přihlášených účastníků, abychom zažili společné chvíle, mohli se společně modlit a vzdělávat se.
Co se týče duchovní roviny, tak P. Jenda pro nás na sobotu připravil tři přednášky s tématem Stálost v nestálé době. Vycházel z knihy Buď, kde jsi od P. Štěpána Smolena, která vypráví o moudrosti pouštních otců a nástrahách dnešní doby. V anotaci ke knize se píše: „Doba přeje pohybu, těkáme z místa na místo, ze vztahu do vztahu, z webu na web“. Autor a sám P. Jenda nás vybízel, abychom byli stálí v našich myšlenkách, profesích i plánech, které máme. Zdůrazňoval například, že než si správně nějakou cestu vybrat, je důležitější vytrvat na ní. Ve druhé přednášce jsme se dozvěděli něco o zvláštní nemoci srdce, které se říká akédia. Člověk spoutaný akédií nežije tím, čím může, ale touží po tom, co je zcela mimo jeho dosah a možnosti. Jedná se o jakousi beznaděj, sklíčenost nebo rozštěpenost srdce. Lékem na ní je například vytrvalost, půst, modlitba nebo rutina. Více popřemýšlet nad tématy přednášek nebo více se ponořit do modliteb nám pomohlo vyhlášené půldenní mlčení – silentium. Třetí přednáška proběhla v nově vybudované kapli v Poutním domě, kde nám P. Jenda na příbězích tří lidí ukázal příklad pozitivního i negativního prožívání stálosti. Jakýmsi vyvrcholením (alespoň pro mne) se stala večerní adorace v kapli, na kterou dorazil i P. Vít. Bylo to ztišení se před Nejsvětější Svátostí, čas pro osobní i přímluvnou modlitbu. Společnému víkendu nechyběla také samotná liturgie. Soukromou mši svatou jsme měli v sobotu v kapli, společně s ostatními věřícími pak nedělní mši v poutním kostele.
Na duchovní obnově se nás sešlo početné a zajímavé společenství mužů, které se i přes velký věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším dokázalo společně bavit a na něčem se domluvit. Oba večery jsme strávili do pozdních hodin při dobrém jídle a pití a družném povídání. Důležitým aspektem víkendu bylo právě i stravování. Tímto děkuji týmu lidí za výbornou přípravu pokrmů, některých i ryze chlapských jídel (silná česnečka, tlačenka apod.). Není pak divu, že i čepované pivo ze soudku přišlo k chuti. O sobotním odpoledni byla nabídka komentované prohlídky ambitů a poutního kostela, která nám přiblížila historii tohoto místa. Kdo nestihl ještě vymrznout, mohl při vycházce po okolí obdivovat krásy zdejší přírody s všudypřítomnou námrazu. Kvůli nízkým lednovým teplotám byly prostory kláštera vcelku prochladlé, a tak nás teplo čekalo jen u radiátorů a velkých krbových kamen v jídelně. Zaujala nás tedy od zdejšího P. Moravce i krátká exkurze do sklepa ke kotli a technickému zázemí – jak se topí, kudy co teče a na co jsou ty velké nádrže. Měli jsme k P. Moravcovi velký obdiv, jak drží klášter v chodu a snaží se o jeho rozvoj.
Děkuji všem, kteří se podíleli na uskutečnění tohoto víkendu. Myslím, že jsme se navzájem více poznali a zažili spolu příjemný čas.
Martin Hordějčuk
